SEKK - Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi 2015

 

Urolitiáza představuje výskyt patologické mineralizace (močového konkrementu) v močovém systému. Při studiu vývoje močových konkrementů se posuzují spojitosti fyziologické mineralizace (koexistence minerální a organické hmoty – skelet, zuby) a patologické krystalizace (konkrementy močového systému - urolitiáza, pankreatu - pankreatolitiáza, slinných žláz - sialolitiáza, slzných žláz a podobně).

 

Urolitiáza je v podstatě civilizační chorobou s vysokým výskytem, odhaduje se, že 1 – 3 % populace má během života epizodu litiázy. Vyskytuje se častěji u mužů.

 

Diagnostické kategorie nefrolitiázy z hlediska metabolické příčiny

(podle Paka)

 

Kategorie

 

procentuální výskyt

Hyperabsorpční hyperkalciurie

      Typ I.

      Typ II.

20 – 40

Renální hyperkalciurie

5 – 8

Primární hyperparatyreoidismus

3 – 5

Neklasifikovatelná hyperkalciurie

      Renální únik fosfátů

      Hyperkalciurie nalačno (fasting)

15 – 25

Hyperoxalurická kalciová nefrolitiáza

     Enterální hyperoxalurie

     Primární hyperoxalurie

     Dietní hyperoxalurie

2 – 15

Hyperurikosurická kalciová nefrolitiáza

10 – 40

Hypocitrátová kalciová nefrolitiáza

     Distální renální tubulární acidóza

     Chronický syndrom diarrhoe

     Idiopatická

10 – 50

Dnavá diatéza

15 – 30

Cystinurie

‹ 1

Infekční kámen

1 – 5

Hypomagneziurická kalciová nefrolitiáza

5 – 10

Nízký objem moče

10 – 50

Bez metabolické poruchy nebo různé příčiny

‹ 3

 

 

 

Pod pojem urolitiáza patří

·         nefrolitiáza (konkrement v dutém systému ledviny),

·         ureterolitiáza (konkrement v močovodu),

·         cystolitiáza (konkrement v močovém měchýři),

·         uretrolitiáza (konkrement v močové trubici),

·         prostatolitiáza (konkrement v prostatě).

 

Nefrolitiáza a ureterolitiáza jsou nejčastější formou litiázy, prakticky se uplatňují všechny příčiny vedoucí k litiáze. Příznaky jsou bolest, často kolikovitá, třesavky a teploty (při pyelonefritidě), projevy infekce močových cest, hematurie, leukocyturie, případně anurie. Komplikace představují infekce, obturace pánvičky nebo ureteru. Při úplné obturaci atrofie až ztráta ledviny nebo afunkce ledviny, tzv. hibernace s možností obnovy funkce, při částečné obturaci se vyskytuje hydronefróza (i zde může jít o reversibilní proces). Mezi další komplikace patří dekubitus s možností perforace dutého systému nebo jizvením a následným městnáním.

 

Cystolitiáza je výrazně více u mužů. Etiologicky se uplatňuje dna, infekce, u žen po gynekologických operacích, při vývoji se uplatňují cizí tělesa v močovém měchýři nebo tkáně z močových cest. Příznaky zahrnují bolest, dysurické obtíže, poruchy močení z obturace, vyskytuje se hematurii a leukocyturie. Komplikacemi jsou záněty, ulcerace povrchu měchýře, sekundární pyelonefritida z ascendentní infekce, svráštění měchýře. Často se jedná o mnohočetné konkrementy urátové.

 

Uretrolitiáza je nebezpečná možností infekčních komplikací (abscesy) a obstrukcí močové trubice.

 

Prostatolitiáza je buď primární (nejde o močové konkrementy, jedná se o tzv. prostatická tělíska, corpora amylacea) nebo sekundární (z průniku moče do prostatického dutého systému, jde o pravé močové kameny).

 

Antonín Jabor

 

Poslední aktualizace: 2003-07-25